Dostáváme se ke třetí části Stallmanovy biografie. Odešli jsme zakladateli hnutí Free Software, které se snaží sabotovat novou uzavřenou a hierarchickou kulturu nových zaměstnanců MIT. Tato kampaň nebyla úspěšná, protože noví zaměstnanci neměli zájem o programování.
Existují dva protichůdné příběhy o tom, co vedlo RMS k zahájení hnutí za svobodný software.. V tomto článku se podíváme na obojí.
Třetí díl Stallmanovy biografie
První příběh vypráví o Stallmanovi, který se rozzlobil, když mu byl odepřen přístup ke zdrojovému kódu nové tiskárny v laboratoři. Stallman upravil předchozí tiskárnu tak, že rozeslala všem uživatelům zprávu s upozorněním, že se papír zasekl nebo který dokument se tiskne. Vzhledem k tomu, že tiskárna byla v jiném patře, byly tyto úpravy nutné, ale nebylo možné je provést.
Druhá verze, kterou řekl sám Stallman, říká, že nové orgány laboratoře se rozhodly opustit interní vývoj softwaru a najmout komerční alternativu. lChybný charakter tohoto rozhodnutí se prokázal, když se nikomu nepodařilo připojit zařízení současně do vnitřní sítě univerzity a do vnější sítě ARPANET. Ani poskytovatel softwaru o to neměl zájem.
Společnost RMS věřila, že bezpečnostní politika systému nejenže nezabrání chybám, ale také těm, kteří je mohli opravit, aby je opravili. O neúspěšném pokusu o sabotáž jsme již řekli v předchozím článku.
Zrození GNU
Tento vývoj a rostoucí trend uzavírat softwarový kód přivedl Stallmana k rozhodnutí přestat pracovat pro laboratoř (ačkoli s ní zůstal spojen) a začít pracovat na operačním systému vyvinutém od nuly. Tento systém by byl podobný Unixu, aby uživatelům usnadnil přechod. GNU je rekurzivní zkratka, jejíž písmena jsou anglickými iniciálami GNU It is not Unix.
I když jsem plánoval vytvořit operační systém, neměl jsem v úmyslu dělat všechno od začátku. Při hledání volně použitelných nástrojů požádal vývojáře sady Free University Compilation Kit, zda by ji mohl použít. Protože dal podmínku, že cokoliv Stallman vytvořil s tímto kompilátorem, muselo vyzvat lidi, aby si to koupili, RMS se rozhodl to nepoužít. Místo toho postavil svůj vlastní kompilátor založený na volném kódu kompilátoru Pastel a na textovém editoru, který je všem dobře znám, Emacs.
Emacs byl také založen na editoru, ale jeho kód byl upraven do takové míry, že když se stal proprietárním, už na tom nezáleželo, protože z originálu nezbylo téměř nic.
Nadace svobodného softwaru
Přestože operační systém nebyl nikdy k dispozici, nástroje hrály zásadní roli při zrodu Linuxu a FreeBSD.
Přesvědčen, že napsat kód nestačí, Stallman se rozhodl poskytnout tomu institucionální pokrytí a v roce 1985 vytvořil Free Software Foundation. FSF se zrodila jako neziskový subjekt s posláním zajistit, aby všechny nástroje a budoucí operační systém zůstaly zdarma pro všechny, kdo je chtějí používat.
Aby to bylo možné V roce 1989 byl vytvořen právní nástroj, General Public License (GPL). GPL poskytuje práva koncovým uživatelům (Lidům a organizacím) svobodu studovat, používat, upravovat a sdílet software.
V posledních letech se Stallman neobešel bez kontroverzí. Jedna byla vysloveně idiotská, otázka, zda má právo užívat titul doktora, druhá byla směsí pošetilosti a ekonomických zájmů. Některé zúčastněné strany využily rostoucí kulturu zrušení, aby se pokusily změnit zásady Free Software Foundation.
Sám jsem to kritizoval před pár týdny v jiném blogu. Můj názor je, že nebyl tou správnou osobou pro vedení Free Software Foundation a měl napodobit Linuse Torvaldse a nechat institucionální část v jiných rukou. Nicméně, Jsem si vědom toho, že až si na mě a ostatní kritiky nikdo nevzpomene, lidé budou dál mluvit o Stallmanovi.